Místo

Vše, co je živé, je neustále propojeno s pohybem. Vše, se díky existenci času, neustále mění. Místo, po kterém naše bytost v tomto životě touží. Prostor, kde máme být, a kde se máme realizovat, se mění s námi. Není to daná veličina, ani není navždy. Místo je proměnlivé, stejně jako my sami.

Místo, není jen židle, na které sedíte. Vaše místo je kompletní definicí vaší bytosti, je to prostor, ve kterém tvoříte a který spoluutváří vás samotných. Místo je definováno vším, co znáte a co umíte, vaší rodinou, přáteli, zaměstnáním i touhami.

Přesto nebo právě proto, pro některé z nás může být jeho objevení, úkolem nesnadným. Okolnosti naší výchovy, našeho blízkého prostředí, včetně požadavků (především) rodičů, stejně jako obecně přijaté názory, nám tuto cestu přinejmenším ztěžují.

V ideálním pojetí bychom měli k dispozici zdravé sebevědomí, znali bychom naše niterné hodnoty (nikoli převzaté) a navíc, by byly celou naší bytostí respektovány pohyby cyklů a času.

V takové představě, by bylo možné naše místo pravidelně, nekalendářně, ale dle potřeb duše, aktualizovat. Nepodlehli bychom strachu, že nás okolí buď odsoudí anebo rovnou nebude souhlasit se změnou naší cesty, a jednoduše bychom tento pomyslný bod, naše místo, posunuli.

Přesně to, co má ve významu tento pojem, sám i vyjadřuje. Již tím, že vůbec existujeme, projevuje celý vesmír skutečnost, že máme tady v tomto prostoru MÍSTO. Naším tělem, občanskou příslušností, pohlavím atd. jsou pro nás některá místa jasně daná a často přijatelná.

Problém nastává ve chvíli, kdy se přesouváme do roviny svobodné vůle, a místo, ve smyslu, co bychom zde na zemi chtěli dělat a kde, máme v našich vlastních rukou.

Možnost volby totiž v sobě vždy nese také s ní spojenou odpovědnost. A jelikož jsme už mnohokrát ztratili důvěru ve své vlastní vedení, v sebe, a navíc tato schopnost nebyla v dětství nijak obzvlášť podporovaná, raději bychom slyšeli někoho zvenčí, jak nám říká, co a kde bychom měli konat.

To následně souvisí s výběrem školy, zaměstnání i zaměstnavatele, partnera, stejně jako blízkých přátel. Vše se vším souvisí. A naše duše souhlasí také, až do doby, kdy začne promlouvat vnitřní nespokojeností, nemocemi, finančními problémy, rodinnými problémy, nepříjemnými náhodami atd.

Název článku nese v sobě pojem místo, ale abychom se ho blíže přiblížili, musíme jít v podstatě zpětně dovnitř. To znamená, že místo, vyjadřuje přímou úměrou naše hranice a jejich stav. Pokud v některé části v nich samotných máme „díry“, tyto nedokonalosti nás dostanou na „místa“, kde se buď necítíme dobře anebo bychom nejraději nebyli vůbec. Někdo nás svým názorem a silou přesvědčení přiměje, abychom „tam“ šli, a také nám to neochvějně odůvodní.

Že jsme vnitřně nechtěli, poznáme většinou již předem, a pokud nikoli, na daném místě určitě. Prostě se tam necítíme dobře. Žádné logické důvody k tomu mít nemusíme. Ty by si přála především naše mysl, aby náš stav pochopila. Duše cítí a ví.

Přes tyto naše hranice se dostáváme ještě hlouběji, a to až do našeho úplného nitra, kde se můžeme setkat s vnitřní strukturou bytosti. Ta většinou ztělesňuje odraz principů, které se v nás nacházejí a opět v ideálním případě společně spolupracují.

Vždy, když je v pojetí velmi silný kontrast, nastává i situace jistého konfliktu. Tím chci říci, že princip pravdy může být v nesouladu s principem života, a potom zcela logicky vznikají situace, které nám ztěžují naše místo, i schopnost si toto obhájit před světem venku.

Můžeme se dostávat do křížku se zákonem, může se vyskytnout velké množství lidí, kteří nám nechtějí „dát za pravdu“, mnoho sil i času můžeme investovat do přesvědčování všech kolem sebe. A naopak, můžeme bojovat o život a to i doslovně, můžeme se potkávat často s veličinou života a smrti jako takové, můžeme se potýkat se situacemi, kdy život nemá žádnou cenu nebo je znevažován anebo pro nás náš vlastní život, nemusí mít velkou hodnotu.

Niterná struktura, pokud není jako dobré základy, vystavěná pečlivě, krok za krokem, může mít tendenci se velmi rychle rozpadnout, při sebemenším otřesu nebo nečekané vlně. V takovém případě se dostáváme do situací, ve kterých bychom chtěli a možná i měli reagovat, ale jednoduše toho nejsme schopni.

Buď nás nenapadají vhodná slova, nebo nemáme potřebnou energii pro argumentaci a obhajobu, či nám skutečně chybí síla, na obranu naší struktury, hranic, místa v podobě hrubé síly, tedy té hmotné a tělesné.  

I to jsou důvody, proč má smysl se zabývat naší vnitřní, nejhlubší formou struktury, jejími odstíny i jejím detailnějším popisem. Z toho i vyplývá, že existuje dobrý důvod o ni pečovat.

Jestliže totiž chápeme a rozumíme světu uvnitř nás samotných, všechny informace, které přicházejí zvenčí, jsme schopni podrobit analýze, kritickému rozboru, a díky tomu, přijímáme názory a přesvědčení, která s námi skutečně souzní. Nejsme ochotni se nechat zotročit ani přesvědčit hrubou silou o správnosti toho či jiného jednání. A zároveň respektujeme postoje jiných osob, čili stáváme se tolerantnějšími.

Odměnou za tento čas a energii, věnovanou právě našemu nitru, by mohl být pocit klidu, někdy dokonce i vnitřního míru, který zažíváme, jednoduše proto, že místo ve kterém se nacházíme, je nám tím nejmilejším. Momentálně je pro nás nevhodnější. Jsme na místě, dobrovolně, a navíc, se tam cítíme skutečně dobře.

Děkuju:)
Silvia

Kontakty:

Silvia       +420 775 362 796
Martin     +420 777 153 648
E-mail:     skalacenterinfo@gmail.com

Copyright 2021 © All Rights Reserved