Naše minulost

Naše minulost je součtem vzpomínek, které nás v našich očích utvářejí. A je dobře známo, že tyto vzpomínky si nepamatujeme objektivně, nýbrž výhradně subjektivně. Proto mám někdy pocit, že stavět na minulosti naši osobnost je zavádějící.

Zkušenosti, které jsme dříve nabili, jsou bezesporu užitečné. Ovšem naše sebevědomí by se o to „staré“ opírat nemělo.

Jestliže budu vyzdvihovat svou krásu za mlada nebo pracovní úspěchy, k čemu mi to je ve skutečnosti dnes? Moje mládí se stane mojí slabostí. Budu si uvědomovat roky, které mám k dispozici tady a teď, tedy si budu připomínat, že jsem starý člověk. Stejně jako se budu profesně ujišťovat o tom, že moje nejlepší roky již uplynuly. A to přeci nemusí být pravda.

Nevidím důvod, proč by nebylo možné prožít celý život jako mladý, otevřený tvor. Z mého pohledu totiž mladost obsahuje především flexibilitu, ve smyslu otevřenosti ke změnám. A to se týká i změn názorů nebo přijímání nových informací. Ve chvíli, kdy máte pocit, že už všechno víte, se můžete stát „starým“ i za mlada.

Proto považuji za důležité směřovat svůj pohled spíše na to, jak se cítím dnes, jaké mám plány do budoucna a co bych ještě chtěl zažít, než ulpívat na všem minulém a strnule se toho držet.

Tím samotnou minulost nijak neznehodnocuji, pouze tvrdím, že má mít své místo a to není více důležité, než přítomnost a budoucnost.

Se vším uplynulým si mohu krásně hrát. Jestli se mi staly křivdy a já cítím, že je odpuštěno, můžu se jednoduše ve vzpomínce přenést do toho okamžiku a pokud nepocítím žádné negativní emoce, je pravděpodobné, že se mi to opravdu i podařilo.

Když máte pocit, že by se vám měl někdo za své činy omluvit stejně, jako věříte, že byste se měli někomu omlouvat vy, je to viditelně „živé“ téma. Můžete tím detekovat událost, která potřebuje odpuštění. Ať již někomu konkrétnímu nebo sobě samému. Ona totiž jedna věc ohledně minulosti je jistá, její průběh se už nedá změnit.

Určitě jste v minulosti udělali spoustu chyb, ale kdo je neudělal? Nedávno, při sledování dokumentu o divokých šelmách, moderátor říkal: „Většina predátorů častěji mine cíl, nežli uspěje.“

A myslíte si, že si z toho ten lev nebo puma dělá hlavu? Maximálně pociťují hlad, jestliže trvá několik dní a to je navíc žene dál. Ovšem zcela určitě si svoje neúspěchy nehýčkají, nepočítají je, ani si je nevyčítají! Příroda asi dobře ví, proč lovná zvěř potřebuje hbitost a rychlost a také že je to jeden ze způsobů zachování rovnováhy. Na tomto principu přeci Země funguje.

A pokud mám v sobě uložené vzpomínky, které říkají, že jsem neatraktivní, neschopný, neúspěšný nebo třeba introvertní, je nasnadě se zamyslet nad možností, že tyto obrazy oživuju a vyživuju já sám. Právě tím, že jsem se s nimi ztotožnil. Nebo i tím, že o nich vyprávím a sám sebe tím o jejich pravdivosti přesvědčuju. Neboť to, že se staly nic neznamená, protože ony už se staly! Opakovat se ten příběh nemusí. Pravdivé je nakonec to, čemu věřím.

A pokud by se dalo říci, byl jsem neatraktivní, byl jsem neschopný – stejným způsobem dokážu přednést i opak: byl jsem, ale teď jsem úspěšný, sympatický a laskavý člověk.

Konec konců váš život máte ve svých rukách. Pravidelně aktualizujeme software našich počítačů a telefonů, myslím, že bychom měli aktualizovat i ten náš vlastní, ten niterný. Staneme se díky tomu nejen lehčí a svobodnější, ale i šťastnější.

Děkuju:)
Silvia

Archivy

Kontakty

Silvia       +420 775 362 796
Martin     +420 777 153 648
E-mail:     skalacenterinfo@gmail.com

FIO účet: 2901754458/2010

Jsme na sítích:

Copyright 2024 © All Rights Reserved