Co to tedy vlastně jsou programy a jak se dívat na přesvědčení?
A proč je vůbec píšu do jednoho článku?

Z našeho pohledu k sobě neoddělitelně patří. Mají mezi sebou vztah. Jeden bez druhého nejsou úplné.

Dalo by se říci, že obě veličiny nás posouvají do roviny mysli – ducha – mentálního světa. Jedná se o aspekty, které převážně dominují našemu světu představ a názorů.

Přesvědčení pracovně rozdělujeme v základu na dva typy:

Přesvědčení, které je spojené s citem – srdcem – duší

Pokud o něčem, v sobě, máte jakýkoli názor a tento názor je spojený s citem, srdcem, zcela určitě nebude radikální a povede k toleranci, míru a harmonii.
To se projeví především ve schopnosti vést dialog a jisté empatii, kdy nebudete mít potřebu druhou stranu přesvědčovat o jeho omylu.

Jako druhé posouzení může sloužit míra pravdivosti, kterou toto přesvědčení nese. Z mnoha úhlů pohledu, bude přesvědčení spojené s citem, téměř bez výjimky pravdivé.

K pravdivému přesvědčení se ještě dostaneme, ale nejdříve je potřeba se podívat na:

Přesvědčení, které s citem spojené není

Takovéto přesvědčení, jelikož není založené na pravdivém tvrzení, vždy vytváří konflikty, boje, nedorozumění a velmi často také již jmenované „programy“. Jedná se o názor nelogický, neoblomný, polaritní – názor, který ví, co je „správně“ a co "nikoli".

Navíc, jelikož tvrzení není založené na pravdě a zároveň není spojené s citem, velmi často se ani nechce zabývat tím, co a proč dělá.

Můžeme jej poznat, když se někoho zeptáme, např.:
Proč zabíjíte býky v zápase před diváky?
Protože je to u nás normální. Je to naše tradice.

A úplně stejně bychom se mohli ptát, proč zabíjíte vepře a krávy, takto krutým způsobem?
U nás se to tak prostě dělá. Dělají to tak všichni.

Jestliže se mi podaří, někoho přesvědčit - vnuknout mu přesvědčení, které nevychází ze Zdroje, Boží podstaty, Středu - není spojené s citem a srdcem – člověk, který je přijme, je kontrolovatelný, manipulovatelný a ovladatelný.

Zajímavé ovšem také je, že pokud máme o sobě přesvědčení, které není spojené s citem, vnější svět se bude snažit ho zpochybnit.

Příklad:
Jsem zcela určitě nešikovná. – Budeme se potkávat s lidmi, kteří mě budou ujišťovat o mojí šikovnosti a schopnosti.
Ale i opačně:
Jsem dokonalá. – Opět se budeme setkávat s lidmi, jež nás ujistí, že dokonalá nejsem.

Samozřejmě, dokonalí jsme všichni, ale v případě přesvědčení, jenž vytváří program,
je potřeba jej ukotvit v srdci, středu, abychom to i cítili a díky tomu, nás tento názor podporoval.

Ještě předtím, než se podíváme na možnost, jak změnit přesvědčení na pravdivější – tedy na přesvědčení z citu, řekneme si něco o programech.

Na program se můžeme podívat jako na automatizmus

Na něco, co činíme často nevědomky, anebo naše jednání opět považujeme za „normální“, bez nároku vědět, proč to či ono děláme.
Jedná se o nutkavé jednání.

Program sám o sobě by mohl vypadat vcelku nevinně. Můžeme se ptát, proč bych měl řešit moje automatizmy?

Odpovím příkladem:

Pokud mi vládne program, který říká, že musím být v práci v čas – jestliže se dostanu ráno v autě do nelehké dopravní situace, nejenže se okamžitě spustí nervozita a stres, ale navíc, budu schopen udělat téměř cokoli, abych se do práce dostal včas – cokoli myslím, že budu schopen jet „jako blázen“ anebo budu agresivně postrkovat všechny kolem.

V podstatě by se dalo říci, že program mě znesvobodňuje a to do takové míry, že mě může ve své extrémní formě i ohrožovat.
Nemůžu totiž jednat v každé situaci, podle toho, jak právě potřebuju.

Navíc, i na výše uvedeném příkladu, je viditelné slovo MUSÍM, což je pro všechny programy charakteristické. Jestliže něco musím, bez ohledu na okolnosti, prostě mě to žene i když to může vypadat iracionálně, zcela určitě mluvíme o programu.

Existuje tedy něco, o čem jsme přesvědčeni, že musíme?

Jako poslední zmíním cestu ke změně programu, která začíná právě u přesvědčení.
Příkladem může posloužit častý názor:
"Nezasloužím si to."
Krok po kroku, zjemňováním tohoto názoru, se dostaneme k přijatelnější verzi:
"Všichni můžeme být šťastni."

Samozřejmě i toto je cesta. Není to skok a někdy to nejde ihned.
Ke změně programu musíme dozrát, dospět, až pak jej můžeme odložit, jako hodnotnou zkušenost.

Pokud je ve světě venku něco, co nás rozčiluje, anebo zastáváme radikální názor, je možné, že se právě tady projevuje program, díky kterému v některých situacích nedokážeme jednat lidsky.

Příčina může vězet v mnoha rovinách naší bytosti, vždyť jsme mnohorozměrné bytosti tohoto vesmíru.
Na to, jak rozlišit a zjistit příčinu bolesti, nesvobody, nepokoje anebo jakéhokoli nepříjemného projevu, se podíváme někdy příště.

Děkuju,
Silvia