Přestože jsme natočili vcelku obsáhlé video i po jeho opětovném zhlédnutí jsem měla pocit, že zrovna toto téma je tak široké, že by mi nestačil ani celý den, abych zkusila aspoň z části zaznamenat vše, co do něj patří.

Pokusím se v jednotlivých bodech zmínit aspoň ty nejčastější projevy:

Vědomé požadavky rodičů a nejbližší rodiny

Tady je to jednoduché. Mluvili bychom o názorech a přesvědčeních, které můžeme v naší rodině poslouchat od narození a v podstatě víme, jak se ke konkrétním tématům kdo v rodině staví.

Víme, co se od nás očekává. Co bychom měli a neměli, aby všichni v rodině byli s námi spokojení.
Zda je vůbec možné vyhovět těmto požadavkům tady rozebírat nebudu:)
Kritéria a hodnoty jsou většinou všude jedinečné, ale dalo by se říci, že zahrnují základní požadavek
a směřují většinou k přežití – v lepším případě: „abyste se vy měli lépe, než jsme se měli my“.

A vyrovnání se s nimi je otázkou dospělosti a postupné zralosti jedince.

Nevědomé požadavky rodičů a rodiny

Více schované jsou potom požadavky našeho rodu, které podprahově působí, ale většinou se o nich nemluví, nebo rovnou patří do skupiny tabu.

Je dobré připomenout, že my jsme si dané místo a rodinu vybrali. Pro náš růst i náš další vývoj je právě toto prostředí jedinečné a nejvhodnější, i když někdy můžeme mít dojem, že jsou třeba osudy nebo příběhy v našem okolí „těžké“, mnohokrát i „těžko pochopitelné“.

Často se stává, že požadavek jedince – z našeho pohledu někoho z minulosti, nějakého zesnulého člena
– se předá tomu nejcitlivějšímu v rodě. Tomu, kdo s tím má možnost něco udělat, čili má sílu
i schopnosti to změnit.

Neidentifikovaný tlak, kterému se nedá vyhnout

Takový tlak se může projevit na nestabilitě člověka, emočním a fyzickým vypětím, ale už mnohokrát jsme viděli vážné psychické kolapsy nebo závislosti (ať už na drogách nebo jiných látkách), které jsou projevem nešťastného způsobu, jak se s neznámou situací vyrovnat.

Stejně jako můžeme, většinou v dětství, z lásky přijmout cestu někoho jiného – opět nevědomě
– a to se většinou projeví také nestabilitou.
Vnitřně směřujeme k podobnému osudu někoho z rodu, přestože se nejedná o „naší cestu“ a tudíž
je velmi nesnadné toho cíle dosáhnout (pokud by se nám to podařilo, stejně by v nás zůstal pocit prázdnoty, neb to není naše vlastní touha).

Časoprostor

Je nasnadě zmínit, že naše perspektiva vnímání času a prostoru, zde, v tomto konkrétním TEĎ, vytváří dojem, že vše v minulosti a budoucnosti je mrtvé. Tento pohled je pochopitelný, ale zároveň nepřesný a omezující vidět širší souvislosti.

Naši předci, stejně jako jejich osudy a životy, dál tepou tímto vesmírem a je jen na nás, zda budeme ochotni naslouchat a vnímat požadavky, někdy i přímo podmínky, které nám kladou a jež se mohou stát nesmírným zdrojem informací a moudrosti.

Rodové energie

Vnitřní konflikt sestávající z osobní touhy mladého člověka a zároveň z tlaku v rodě, který třeba nemá konkrétní podobu (nemá ji pro naši mysl ve formě přesných pravidel), může vytvořit obrovskou nejistotu nebo neschopnost jednat.

Můžu uvést jako příklad postoj k sexuální energii, kdy v rodě je tato odmítána nebo používána výhradně pro rozmnožování – jestliže se narodí jedinec, který ji potřebuje zažívat svobodně, může narazit na odpor.
Řešením bude postupná integrace této energie do jeho bytosti, tím ji transformuje a bude ji dál žít jinak, aniž by pobuřoval, odsuzoval nebo jakkoli tlačil na svůj rod. Jako následek potom, mu tato energie nebude odpírána, ani mu nebude “škodit”.

Témat, se kterými ve vaší rodině můžete bojovat je nespočet – postoje ke svobodě, pravdě, lásce, respektu, individualitě, financím, sebehodnotám – lze se setkat opravdu s čímkoli.

Pro přesnost ještě uvedu, že rodové energie většinou nelze ignorovat. Proudí námi, neb jsme z nich složení a mají všechny “klíče” našeho nitra. Jestliže k nim zaujímáme odmítavý postoj – často se to projeví nesouhlasem s nějakým způsobem života někoho v rodině – proudí dál, ale mohou se projevit jako bloky, čili opět, zdravotní a psychické problémy.

My tyto energie potřebujeme, mnohdy pouze v kompatibilnější formě pro naší individuální osobnost, abychom je mohli žít a přesto s nimi byli v míru.

Neodvedená duše

Někdy si opravdu žádá pozornost konkrétní člověk – předek – jak to známe z již zmiňovaných konstelací. Možná je pro naši mysl těžko představitelné, že se může jednat o někoho, kdo žil mnoho generací před námi a my jsme se s ním nikdy ani nesetkali.

Přesto, pokud jsme právě my těmi, kteří uslyší jeho „volání“, pak přichází na místo pokora a je vhodné
si čas i energie na zpracování jeho bolesti najít.

Tady příklady uvádět nebudu, protože jsme viděli tolik nepředstavitelných, spletitých a fascinujících lidských příběhů, že by se dalo asi říci jen tolik – že co člověk, to jedinečný prožitek – těžko hledat společný jmenovatel, snad jen intenzivní pocit té které konkrétní duše. Nemusí se bezpodmínečně jednat
o bolestivý zážitek, někdy jde o nepochopení těžkého osudu anebo ne zcela vhodné rozhodnutí, které
se později ukázalo jako drastické nebo příliš radikální.

Po vyslyšení jedince, po ochotě jej nechat promluvit a hlavně cítit, se většinou otevře cesta k jeho usmíření s osudem, k rozvázání pout, která mohou přetrvávat, ať už s místem nebo čímkoli jiným
a duši je možno odvést – osvobodit.

Silné prožitky, slzy a vděk, bývají signálem propojení i uvolnění a jsou odměnou za vynaložené úsilí.

Pochopení

Někteří z nás ještě potřebují boj, ovšem v případě rodových vlivů se vlastně jedná o boj sama se sebou. Takový není možné vyhrát.
(hned mě napadá otázka: Který boj vyhrát lze? 🙂 a také: Každý boj je jen bojem v nás…)

Mnoho civilizací o kořenech svého rodu a podpoře od nich plynoucí vůbec neuvažuje, hlavně proto,
že je komunikace s předky pro ně každodenním chlebem. 
Válčit, nesouhlasit, odsuzovat něco, co nás vyživuje, tvoří a nesmírně miluje, vypadá už na první pohled dost iracionálně.

A jako u všech témat, i tady nezbývá než si dovolit vydat se do neprozkoumaného terénu, abychom objevili zdroj naší síly, pocítili moc sounáležitosti a mohli zažít ten zázrak, kdy věci, které jsme nedokázali sami, se „z ničeho nic“ stanou jako mávnutím kouzelného proutku, snadné.

A tak vám přeji jediné, dovolte si být milováni. Stovky předků, kteří hledí na vaši cestu a na váš život,
mají za všemi osobními postoji jediné přání, vaše štěstí, radost a váš úspěch.

Děkuji,
Silvia