Existuje celá řada pojednání, která se zabývají nevědomím a všeho, co by se do tohoto pojmu dalo zařadit. Jelikož se vždy snažíme dívat se na pojmy z praktického hlediska, aby byly pochopitelné a hlavně zpracovatelné pro široké spektrum lidí, zkusím to zde i s nevědomím.

Pravděpodobně bychom se shodli, že se jedná o část čehosi, co je neznámé, tajemné, nepřístupné, vytěsněné. Možná se dá dívat na nevědomí, také jako na cosi, co je nepřijatelné a co jsme v minulosti zatratili. Ať už proto, že to bylo nevhodné, děsivé nebo jsme jednoduše zastávali názor, že toto existovat nemá.

Všichni máme minulost

Během mnoha našich inkarnací se vytvořil vcelku objemný balík „věcí“, které jsme uklidili do tohoto pomyslného sklepa, či temného zákoutí.
Můžeme si představit, že je opravdu plný všeho, co jsme kdy považovali za odporné, zlé a následně cizí.
Dokonce i nevědomí má mnoho vrstev a hloubek, a tak některá témata, jež z něj povstanou, mohou být snadněji zpracovatelná než jiná.

I když pokud se nám stane, že se ať už těžkou situací nebo třeba za pomoci nějakých látek, dostaneme do větší hloubky, může pro nás být naprosto nepřijatelné připustit, že by toto, před námi stojící, mělo s naší bytostí jakoukoli spojitost.

Náhody, nehody a neopodstatněné strachy

Většina věcí, které se nám dějí a my pro ně nemáme racionální vysvětlení, pochází z nevědomí. Tam je možné objevit příčinu a nalézt řešení.

Pokud bychom přeci jen připustili možnost, že za mnohými našimi problémy – ať již zdravotními, fobiemi, nelehkými životními situacemi, nepříjemnými náhodami – může být nějaké nezpracované téma, které máme schované v balíku nevědomí, může se stát, že se rozhodneme se s tímto skutečně potkat.

V takovém případě je důležité zmínit, že průvodce se stává pomyslnou nití z prostoru tmy, chaosu
a nepředstavitelných hloubek.

Cesta není lineární

Obrazně se můžeme podívat na „putování“ pustinou, ve které je obrovské množství těch nejnepředstavitelnějších stvůr a my se snažíme dostat do bodu B a získat zpět některou z našich oddělených částí.
Jestliže však nedisponujeme bílou nití, která nám pomáhá se v této tmě orientovat, můžeme se leknout čehosi ve tmě a při úprku, sejít z cesty. V takovém případě je průvodce k nezaplacení. On mne dostane ven.
Nejenže ví, kde jsem, ale navíc, má zkušenosti a nebojí se v tomto děsivém místě pohybovat.

Není nic, co by považoval za „špatné“ nebo „zlé“.

Takovým způsobem pracuje většina kvalitních šamanů, protože pohybovat se „za oponou“ je jejich přirozeností. Nevím o tom, že by to uměl někdo v našich končinách.

Pokud se do tohoto „prostoru“ vydám sám a nepodaří se mi integrovat dané prožitky, mohu znatelně narušit moji vnitřní strukturu a to se projeví nestabilitou v přechodu zpět, která může ústit až do poruch vnímání reality.

Není tam jen tma

Aby nevědomí nedostalo negativní podtext, musím ještě zmínit, že v tomto „prostoru“ se nachází nejen vše popřené, zatracené a nepřijatelné, ovšem mnohokrát i prožitky blaženosti a jednoty.
Je to především z důvodu existence názorů, kdy jsme mnohokrát zastávali pozici, že si nezasloužíme prožít sounáležitost, anebo jsme pociťovali strach, že se v tom oceánu rozložíme a již sami sebe nikdy nenajdeme.

Ostatně, jestliže někdo cestuje do nevědomí za pomocí např. halucinogenních látek, mnohokrát může prožívat právě úžasné stavy a pocity sjednocení, lásky a harmonie.

A jak už zmiňováno, propad do temnějších stavů může nastat kdykoli, ať se věnujeme těmto sestupům pravidelně či nikoli.

Volání zralých témat

Z našeho pohledu je nevědomí cestou právě k vědomému životu. Dá se dívat na témata, která jsou v něm uložena, jako na čekající a v momentě, kdy se rozhodneme je zpracovat, projít, přijmout, integrovat,
se stávají vědomími a přesouvají se. Může nás trápit nějaká konkrétní situace, opakující se nebo naopak nekončící.

Stejně jako se můžeme vydat do nevědomí, protože toužíme po sebepoznání. Chceme se rozvíjet.
A je pravdou, že čím více témat v nevědomí zpracujeme, tím se stáváme vědomějšími bytostmi.

Obrazně řečeno, nepoznané a zatracené přenášíme na světlo.

Když je touhou člověka jistý duchovní posun, není jiné cesty než se věnovat nevědomí a jeho obsahu.

Některé složky mohou být snazší na přijetí než jiné, přesto tato nelehká cesta má důležitý smysl. Čím více hloubek projdeme, tím se stáváme svobodnějšími a nemusí nás ovládat neopodstatněné strachy,
např. z výšek, ze stísněných prostor, z některých zvířat apod.

Mnohé složky si neseme z předešlých inkarnací, stejně jako z traumatických zážitků nebo z nevysvětlitelných dějů. Dobrá zpráva by mohla být, že většina témat, která se vyplavují, se dá zpracovat. To je také důvod, proč se nám objevují do života.

Sny jsou přijatelné

Pro hodně lidí je komunikačním kanálem právě místo našich snů. Skrze sny k nám promlouvá naše nevědomí způsobem, který je pro naši mysl mnohdy nejpřijatelnější.

Rozbor a zpracovávání snů může být bezpečnou formou, jak se krok po kroku setkat s našimi nezpracovanými tématy, protože to může trvat týdny i roky a my tak získáváme čas se s tímto vyrovnat.

Můžeme mluvit o milosrdném nastavení, že jsme schopni je již integrovat a máme k tomu všechny potřebné nástroje a zkušenosti. Ten krok pak už záleží jen na nás, neb je k tomu potřeba ještě naše rozhodnutí.

A jestliže se rozhodneme, cesta se najde.

Video na Youtube:

Děkuji,
Silvia